Stínový model stíhacího letadla WW2 z EPP. Rozpětí modelu je 1200 mm. Model má vzhledem k velkým rozměrům a velice malé váze vynikající letové vlastnosti a je vhodný pro mírně pokročilé modeláře i jako první model ovládaný křidélky ale určitě ho využije i zkušený pilot, model skvěle zvládá nožový let a to díky své konstrukci stínového modelu. Předpoklad pro zvládnutí řízení je mít základní znalosti v ovládání RC letadel. Model je velice stabilní a má velký rozsah rychlostí, není záludný. Trup je z 30mm EPP a tak i pevnost celého modelu je poměrně vysoká. Čas potřebný ke stavbě je cca 3 hodiny a výhodou nebarveného modelu je možnost vlastního výběru kamufláže které naleznete na dodaném CD. Pro barvení jsou ideální vodou ředitelné barvy na bázi akrylu které koupíte v každé prodejně barvy- laky nebo  v OBI či jiných podobných marketech.

Náhradní díly jsou stále skladem.

 

Spoluautorem plánu na tento model je kolega modelář Alan Maczák

Tímto mu velice děkujeme za poskytnutí výkresu pro výrobu v naší chráněné dílně

 

Technické parametry modelu:

Rozpětí: 1200mm

Délka: 826 mm

Váha: 525 gr ( s doporučeným osazením )

 

Doporučené osazení modelu:

Motor: 200 W ( E-max BL2215/25 doba letu 12 - 15 min. )

Baterie: 3S 1300mAh

Regulátor: dle parametrů motoru

 

Obsah dodávky:

Kompletní výřezy z EPP

Motorové lože

Páky ovládání

CD s návodem

 

Návod na CD obsahuje postup stavby, kamufláže 1:1 (PDF) a odkazy na dobové fotografie

 

 

---

 

Informace o předloze modelu:

 

Tecnická data:

Posádka: 1 (pilot)

Rozpětí: 10,668 m

Délka: 7,925 m

Výška: 3,632 m

Nosná plocha: 19,408 m²

Hmotnost prázdného letounu: 1717 kg

Vzletová hmotnost: 2286 kg

Maximální rychlost: 500 km/h ve výšce 5486 m

Cestovní rychlost: 257 km/h

Dostup: 10 058 m

Stoupavost: 993 m/min

Dolet: 1609 km

 

 

Nasazení WW2:

US Navy

Námořní letectvo nakonec odebralo jen jedenáct kusů F2A-1, které sloužily u jednotky VF-3 na letadlové lodi USS Saratoga. Ostatní letouny byly dodávány do Holandska, Belgie a Finska. Kompletně převzalo až následující sérii 108 kusů verze F2A-3 (dalších 20 kusů této verze převzalo Holandsko). Dvacet letadel F2A-3 americké námořní pěchoty se podílelo na obraně atolu Midway během bitvy o Midway.

Do Finska bylo přes Švédsko dodáno 44 kusů F2A-1 označených B-239. Ve Finsku byly tyto letouny vysoce hodnoceny, když se s úspěchem dokázaly v Zimní válce a Pokračovací válce postavit sovětským letadlům. Na každý dodaný stroj zde připadlo v průměru deset sestřelených letounů Rudé armády. Oblíbenost typu vedla až k úvahám o jeho domácí výrobě, finská modifikace letounů VL Humu s ruským motorem Švecov M-63 však nakonec zůstala jen v prototypu.

Velká Británie v roce 1940 převzala 38 kusů (ze 40 vyrobených, dva byly Němci ukořistěny) pro Belgii určených strojů B-339B (denavalizované F2A-2, v Británii Buffalo Mk I) a provozovala je ve Středomoří. Dalších 170 kusů verze B-339E bylo dodáno na Dálný východ,^[1] kde je po vypuknutí války v Japonskem, Royal Air Force, australské a novozélandské letectvo nasadily v bojích v Malajsii, Barmě, Indonésii a obraně Singapuru. Vzhledem k lepším výkonům modernějších japonských stíhacích letounů, zde Buffala utrpěla velké ztráty a brzy byla nahrazována modernějšími typy.

Nizozemsko zakoupilo 72 kusů označených B-339D (dodány od března 1941) a 20 kusů verze B-439 (F2A-3) dodaných v březnu 1942.^[2] Letouny byly nasazeny při obraně Nizozemské východní Indie.